Cesty do minulosti (, 2 783 kb)
Velmi zajímavý článek o genealogii, jehož autorem je Peter Bulák.

Povídání o genealogii

Genealogie patří mezi pomocné vědy historické a zkoumá příbuzenské vztahy mezi jedinci, rodové vztahy a souvislosti mezi nimi. Při genealogickém pátrání neboli rodopisu se vychází od jedince (příslušníka rodu) buď jako ploditele (rodiče) nebo jako zplozeného (zrozeného), a podle toho se zkoumají jeho vztahy buď k jeho předkům (ascendentům) nebo k jeho potomkům (descendentům). Existují tak dva základní systémy posuzování (evidence) příbuzenstva - vývod a rozrod.

Vývod
Zaznamenává všechny přímé předky jednotlivce (probanta).Počet předků s každou generací roste geometrickou řadou. V minulosti se vývody sestavovali především pro dokazování např. šlechtického původu, arijské rasy nebo při právních sporech (dědictví). Dnes se takto především zkoumají genetické vlastnosti členů rodu a jejich sociální či profesní vývoj.

Rozrod
Rozrod zaznamenává všechny potomky pocházející od nejstaršího člena rodu (zakladatele rodu). Zachytává všechny mužské i ženské potomky, kteří mají vztah k zakladateli rodu. Sestavení rozrodu je díky složitému vyhledávání údajů o potomcích žen velmi složité. Z tohoto důvodu a také proto, že od nedávna byl větší význam připisován mužským potomkům (dědictví majetku, nositelé příjmení) se obvykle sestavuje zjednodušený schéma rozrodu nazývané rodokmen.

Rodokmen
V rodokmenu se sledují pouze potomci po meči, tedy muži. Dcery se do rodokmenu také obvykle zaznamenávají, ale jejich děti již ne. Zobrazení rodokmenu bylo a je většinou znázorňováno ve formě stromu. Při jeho ztvárnějí se dává větší důraz na grafické provedení než na zachycení historické pravdy.

Příbuzenství
Příbuzenství je celek vztahů, které pokrevně nebo sňatkem spojují mezi sebou určitý počet jednotlivců. Příbuzenství je založeno na uznání sociálních vztahů mezi rodiči a dětmi a mezi sourozenci navzájem. Příbuzenství je určováno linií (řadou) a stupněm.
Předek a potomek jsou příbuzní v přímé linii (např. babička a vnuk). Ti, kteří mají společného předka, ale nejsou vůči sobě předek a potomek, jsou příbuzní v nepřímé (pobočné) linii (např. strýc a neteř nebo sourozenci). Stupeň se stanoví tak, že se sečtou všechny osoby v jedné linii, pokud se jedná o přímou linii, nebo v obou liniích, pokud se jedná o nepřímou linii, a odečte se společný předchůdce (kmen).

Uveďme konkrétní příklady:
  • rodič a syn jsou příbuzní v linii přímé v prvním stupni
  • mezi babičkou a vnučkou je pokrevní příbuzenský vztah v přímé linii druhého stupně
  • sourozenci jsou příbuzní v pobočné linii ve druhém stupni
  • mezi strýcem a neteří je příbuzenský vztah v nepřímé linii třetího stupně
  • bratranci a sestřenice jsou spolu v příbuzenském vztahu v nepřímé linii ve čtvrtém stupni
Více informací naleznete např. na Wikipedii - rodina.