Census 1869

Sčítání lidu (census, soupis obyvatelstva) v roce 1869 se konalo na základě říšského zákona o sčítání vydaného 29. března 1869. Formuláře jsem si prohlédl v originále a získané informace považuji za velmi cenné a zajímavé. Nešlo totiž jen o pouhý soupis obyvatel. Dokumenty obsahují také informace o datu narození (většinou jen přibližné), vztah k hospodáři, rodinný stav, povolání a rodiště. Neméně zajímavý je též soupis domácích zvířat nebo vyznačení velikosti domu, což dává určitou informaci o majetku rodiny.
Historie sčítání lidu
Konání sčítání lidu je zaznamenáno již v dávné minulosti. Již v 6. století před naším letopočtem pamatovala ústava krále Servia Tulia na periodické sčítání všech občanů pro jejich zařazení do příslušných daňových skupin. Nejčastěji je zmiňováno nařízení o sčítání lidu pro celou říši římskou v době narození Ježíše Krista za panování římského císaře Augusta. Sčítání lidu je možno považovat za skutečně nejstarší druh statistiky. S rozvojem společnosti se měnil jejich cíl, účel, rozsah, metody zjišťování a zpracování ...
... první moderní sčítání lidu bylo provedeno v roce 1869 a jím začíná nové období populačních cenzů na našem území. Říšským zákonem z 29. 3. 1869 byla stanovena stálá desetiletá periodicita sčítání s tím, že s výjimkou prvního se všechna další měla konat vždy o půlnoci z 31. prosince na 1. ledna roku končícího nulou. Uvedený článek byl až do konce Rakousko-Uherska dodržen. Zákon stanovil také vymezení sčítaného obyvatelstva a většinu znaků zjišťovaných u obyvatelstva. Počínaje rokem 1869 byla sčítání lidu provedena podle zásad, které stanovily mezinárodní statistické kongresy, konané v druhé polovině 19. století (prvý byl bruselský kongres v roce 1853). Z tehdy stanovených hlavních zásad vycházejí do značné míry populační cenzy i dnes. Na rozdíl od předchozích soupisů začínají nová sčítání postupně plnit i funkci hospodářské statistiky a poskytovat stále více ekonomických znaků o obyvatelstvu jako pracovní síle. Svědčí o tom i klasifikace povolání a odvětví, která byla v zásadě použita ještě při sčítání lidu v roce 1930 ...

Zdroj: "Historie. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 – Pramenné dílo" dostupné online na ČSÚ, případně zde v pdf (, 85 kb)
Sčítací formuláře, které byly použity v Brutovcích, jsou předtištěny dvojjazyčně (maďarsky a slovenky) a mají čtyři strany. Na první stránce jsou kolonky Krajina, Stolica a Obec, dále se zde zapisovalo číslo domu a vyznačil se typ domu, kolik a jaké obsahuje místnosti a také, zda dům sloužil pro obchod nebo jen jako obydlí.
Na druhé stránce se vypisovali jednotliví obyvatelé domu a to v pořadí hlava rodiny, manželka, děti a vnoučata podle věku, dále příbuzní, hosté, sluhové, tovaryši apod. U jména každé osoby se dopsal vztak k hospodáři a dále se u každého uvádělo pohlaví, rok narození, vyznání, rodinný stav a u hlavy rodiny ještě povolání. Tabulka dále pokračuje na třetí straně kolonkami okolnosti zaměstnání, rodiště, zda je osoba zdejší nebo cizí, zda umí číst a psát a poslední kolonka je poznámka.
Poslední stránka byla určena k soupisu domácích zvířat. Zde se vypsal počet koní, oslů, býků, krav, ovcí, koz a prasat. Kolonky pro koně a hovězí dobytek jsou rozděleny na několik částí dle plemen apod.
Překlad některých maďarských slov uváděných ve formuláři
fia syn   házas ženatý   földmûvelõ zemědělec
leány dcera   férjes vdaná   haztartas hospodář
neje manželka   nõtlen svobodný   bérlõ majitel
mostoha- nevlastní-   hajadon svobodná   tanuló učeň
      özvegy vdovec / vdova   molnár mlynář
            szolga sluha
Nyní se pojďme podívat na sčítací formuláře, které se týkají Milčáků. Jedná se o domy číslo 10, 16 a 79, dále pak také částečně domy s čísly 15, 69 a 77.
Dům č. 10 (, 2 300 kb) - v tomto domě žila roku 1869 Marie Milčáková, vdova po Michalovi Milčákovi († 18.12.1868, můj praprapradědeček). Dozvídáme se, že dům byl přízemní s jedním pokojem, komorou a kuchyní. U domu byla ještě kůlna a sklep. U jména Marie je uvedeno "berlöné" (patrně "pachtýř(ka)" - tj. zemědělec, který pracuje na pronajaté půdě a odvádí tzv. pachtovné, případně část úrody). Dále je v cenzu uvedeno pět synů: Péter, Balint, Maté, Joszéf a Márton. To souhlasí s údaji zjištěnými z matriky, včetně správného označení Balinta (Valentýna) jako nevlastního syna. U Petra a Valentýna nejsou uvedeny žádné informace, pravděpodobně to souvisí s tím, že se více než rok v domě nezdržovali (je zaškrtnutá kolonka číslo 13). Z domácího dobytka je uvedena pouze jedna kráva a jedno prase.
Dům č. 16 (, 2 320 kb) - v tomto domě bydlel Štefan Milčák se svou ženou Zuzanou Mozoczovou. Dům, byl opět přízemní s jedním pokojem, komorou a kuchyní. K domu patřila maštal a sklep. Štefan je označen jako "berlö - pachtýř", říkskokatolického vyznání. Jeho žena Zuzana byla řeckokatolického vyznání a pocházela z Olšavice. V souladu s matrikou jsou udány jejich děti: Mária, Gyorgy, János, Zsófia a Mihály (všechny římskokatolického vyznání). Všichni jsou označeni jako zdejší s pobytem v Brutovcích delším než 1 rok. Zajímavostí je, že u Marie a Jiřího je uvedeno, že umí číst (ostatní nikoliv). Jako domácí zvířata jsou uvedena: 1 valach, 1 býk a 1 tele švýcarského plemene a 2 ovce.
Dům č. 79 (, 2 277 kb) - zde bydlel Jozef Milčák s ženou Marií Popovičovou. Obytná část domu byla sice opět přízemní s jedním pokojem, komorou a kuchyní, ale stavení bylo navíc užíváno také jako mlýn. U domu byl sklep, kůlna, sklad, 2 maštale, ovčín a stodola. U Jozefa je připsáno "molnár - mlynář" a dále je také označen jako "pachtýř". Společně s jeho ženou bydlí v domě dcera Marie a Josefův otec Michal. Je u něj uvedeno vdovec (žena Alžběta Mišenková zemřela 9.1.1868; Michal pak 28.3.1870) a také je označen za mlynáře a pachtýře. V domě již více než rok pobývají také sluhové/pomocníci: Marie Tarbayová z Brutovců, Ján Demo z Olšavice a Michal Dugaš z Vyšného Slavkova. Jozef uměl číst i psát, žena Marie a dcera uměli pouze číst. Na poslední straně jsou uvedeta tato domácí zvířata: 1 valach, 1 hříbě, 2 krávy, 5 telat, 1 vyšlechtěná ovce a 12 obyčejných, 3 prasata a 20 včelých úlů.
Dům č. 15 (, 2 232 kb) - v tomto přízemním domě s jedním pokojem a kuchyní bydlel Michal Tarbay s ženou Marií Milčákovou (dcera Jána a Marie). K domu patřil ještě sklep, maštal a stodola. Společně s nimi zde v roce 1869 bydleji jejich děti: Mária, Anna, Susanna, Magdolna, Helena a Mihály. Z domácích zvířat jsou zapsány: 1 kráva, 2 voly a 2 ovce.
Dům č. 69 (, 2 306 kb) - pod tímto číslem domu jsou vedeny dvě rodiny - Michal Popovič s ženou Annou Biroščákovou a dětmi Michalem a Annou a druhou rodinu tvoří Ján Popovič se ženou Annou Milčákovou a synem Pálem. Dům byl přízemní s jedním pokojem a kuchyní (asi pro každou rodinu). Dále jsou zmíněny 2 sklepy, 1 sklad, 2 maštale, 1 ovčín a 1 stodola. U všech dospělých je uvedeno, že umí číst, psát nikoliv. U toho domu je zmíněno poměrně dost domácích zvířat: 2 valaši, 1 kráva, 2 voli a 3 telata uherského plemene a 1 kráva švýcarského plemene, dále 2 šlechtěné a 10 obyčejných ovcí a 2 prasata.
Dům č. 77 (, 2 273 kb) - zde bydlel Michal Biroščák s ženou Marií Milčákovou (dcera Michala a Alžběty). Dům byl přízemní s jedním pokojem, komorou a kuchyní, dále k domu patřil sklep, kůlna, sklad, 2 maštale, ovčín a stodola. Společně s rodiči zde žily děti: János, Balint, Zsófia, Mária, Ištván, Anna a Pál. Z domácích zvířat jsou zmíněny: 1 valach, 1 kráva, 1 vůl, 3 telata, 7 ovcí a 3 prasata.